Standard
FCI č. 91 / 15.10.1984
Země
původu: Španělsko
Název
plemene:
Španělský mastin (Mastin espanol),
užívá se i název Mastin z Leonu (Mastin
leones), Mastin Estremadury (Mastin
Extremeno), Mastin Manchy (Mastin Manchego)
Rozšíření:
Celé Španělsko, zvláště hory a
náhorní roviny provincií Asturie a Leon,
Kantabrijského pohoří, Estremadury, a
všeobecně náhorní plošiny a oblasti s
rozšířeným volným chovem ovcí,
s výjimkou Pyrenejí v oblasti Aragonu a
Navarry a oblasti Monegros, kde je
rozšířen pyrenejský mastin
I.
VZHLED A POVAHA
1. Celkový popis: španělský
mastin je velký, těžký, vyváženě
stavěný pes mimořádných proporcí, velmi
silný a svalnatý, s kompaktní kostrou,
velkou hlavou a polodlouhým osrstěním
Z milého a něžného společníka se ve
vztahu k nepřátelským šelmám a cizím
osobám staví uzavřeně až nepřátelsky,
zvláště používá-li se jako strážce a
ochránce pozemků a stád. Jeho štěkot je
drsný, hluboký a těžký a vzhledem
k jeho síle nezaměnitelný.
Jedná se o mimořádně inteligentního a
současně krásného psa; obě vlastnosti
vyjadřuje jeho výraz. Chováním se
projevuje jako sebevědomý pes, který
používá svoji sílu přiměřeně, neboť
si své mimořádné síly je dobře vědom.
2.
Kohoutková výška: nahoru neomezená,
přičemž se dává přednost větším
harmonicky stavěným exemplářům.
Minimální výška: psi 77 cm, feny 72 cm.
Je třeba říci, že psi obvykle tyto
minimální výšky silně překračují,
takže psi běžně přesahují 80 cm a feny
75 cm.
3. Trup: ne
zcela kvadratický, takže délka trupu
překračuje kohoutkovou výšku.
Požadovaným cílem je funkční harmonie
proporcí v klidu i v pohybu.
Použití:
ochrana a strážení. Přehnaně bázlivé,
zbabělé, nevyrovnané nebo naopak
agresivní psy je třeba vyloučit z chovu.
Tato rasa je pevně spjata s volným chovem
ovcí především merino, které provázel
již v dobách středověkých svazů
chovatelů ovcí (Mesta) a které bránil
proti vlkům a jiným loupeživým šelmám
všude, kam stáda táhla nebo se zdržovala
na pastvě. I dnes doprovází tato rasa
stáda ve volném chovu na pochodu i na
domácích pastvinách. Vedle toho se dnes
tito psi drží k ochraně, hlídání a
obraně pozemků, osob a venkovských
usedlostí.
II.
HLAVA
1. Celkový popis: velká, silná,
tvaru tupého jehlanu se širokou základnou.
Poměr délky mozkovny k délce tlamy je 6:4.
Při pohledu shora je celkový vzhled tlamy a
lebky kvadratický a stejnoměrný bez
výrazného přechodu od tlamy ke spánkům.
Přiměřeně divergující linie tlamy a
lebky (rozbíhající se).
2. Lebka:
široká, silná, při pohledu z boku trochu
klenutá, širší než delší. Výrazný
týlní hrbol.
3. Stop:
lehce, málo vyjádřený
4. Tlama:
při pohledu z profilu rovná. Při pohledu
zezadu téměř čtvercová, ke špičce nosu
se přes i nadále impozantní šířku
mírně zužuje. V žádném případě není
špičatá.
5. Nosní
houba: černá, vlhká, velká a široká
6. Pysky:
horní dobře překrývají spodní; dolní
pysk má stejně jako koutek tlamy okraj
sliznice zubatý. Sliznice musí být
černé.
7. Zuby:
bílé, silné a zdravé. Velké, špičaté
a dobře zapadající špičáky. Silné a
mohutné moláry (stoličky). Řezáky
spíše malé, nůžkový skus. Plný počet
premolárů (třeňových zubů)
8. Oči: v
poměru k velikosti lebky malé, tvaru
mandle, přednost mají tmavé, barvy
lískových oříšků. Pozorný, mírný a
inteligentní pohled vůči známým, velmi
ostrý pohled na cizí
9. Oční
víčka: silná, černě zbarvená. Dolní
víčko nechává viditelný kousek spojivky.
10. Uši:
středně velké, visící,
trojúhelníkové, hladké. Nasazeny nad
linií očí. V klidu visí a dobře
přiléhají k líci, aniž by se příliš
tiskly k lebce. Při vzrušení odstávají
od tváře, v zadní části horní
třetiny mírně vztyčené. Nekupírované.
11. Řasy:
černé stejně jako černé chlupy obočí
III.
KRK
Ve tvaru kužele, široký, silný,
dobře osvalený, pohyblivý. Silná volná
kůže. Silně vyvinutý dvojitý lalok
IV.
TRUP
1. Celkový dojem: pravoúhlý.
Silný a robustní, vykazuje enormní sílu,
je ale pohyblivý a pružný
2. Kohoutek:
vyjádřený
3. Hřbet:
silný, dobře osvalený. Žebra s velkými
mezižeberními mezerami, dobře klenutá, ne
plochá. Poměr kohoutková
výška-minimální obvod hrudníku je zhruba
3:4. Bedra dlouhá, široká a silná, ke
slabinám se zužují.
4. Záď:
široká a silná. K horizontále a linii
hřbetu skloněná cca 45°. Výška jako v
kohoutku.
5. Linie
hřbetu: rovná, vodorovná i v pohybu
6. Hruď:
široká, hluboká, dobře osvalená,
mohutná. Vyjádřená prsní kost.
7. Břicho a
slabiny: břicho jen málo vtažené,
široké slabiny, kůže na slabinách
stažená dolů
V.
OCAS
V nasazení velmi silný, není
nasazen ani příliš vysoko, ani příliš
dole. Silný, ohebný a s delším
osrstěním než ostatní části těla. V
klidu nesen dole, lehce se dotýká hlezen, v
poslední čtvrtině někdy ohnutý. V pohybu
a při vzrušení nese pes ocas jako šavli,
na konci zatočený, ale nikdy zcela
vytočený nahoru nebo ležící na zádi
VI.
HRUDNÍ KONČETINY
1. Celkový dojem: zcela svislé.
Rovné a při pohledu zpředu rovnoběžné.
Předloktí třikrát delší než nadprstí.
Silné kosti se silným nadprstím.
2. Plece:
šikmé, dobře osvalené, delší než
předloktí.
3. Úhel
lopatka-pažní kost: cca 100°
4. Úhel
pažní kost-předloktí: cca 125°
5. Nadprstí:
při pohledu z boku téměř rovné.
Prakticky je pokračováním předloktí.
Silné kosti.
6. Tlapy:
kočičí tlapka, uzavřená, silné prsty,
vysoké a dobře klenuté. Drápy a
polštářky robustní a tvrdé.
Přiměřeně vyvinutá kůže mezi prsty
VII.
PÁNEVNÍ KONČETINA
1. Celkový dojem: silné, dobře
osvalené. Při pohledu ze strany
přiměřeně úhlené. Při pohledu zpředu
a ze strany svislé; hlezna rovná,
uzpůsobená k tomu, aby psovi poskytovala
lehkost, mrštnost a eleganci při
dostatečném pohybu
2. Stehno:
silné a dobře osvalené
3. Úhel
pánev-stehno: cca 100°
4.
Podkolení: dlouhé kosti, dobře osvalené,
silné kosti
5. Úhel
stehno-podkolení: cca 120°
6. Hlezna:
vyjádřená s dobře definovanou patou
7. Úhel
hlezna: otevřený, cca 130°
8. Tlapy:
kočičí tlapky, téměř oválné.
Jednoduché nebo dvojité paspárky, které
se mohou amputovat
VIII.
POHYB
Především klus, harmonický,
silný a rovný. Žádný mimochod.
IX.
KŮŽE
Elastická, silná, bohatá,
růžová s tmavou pigmentací. Všechny
sliznice černé.
X.
OSRSTĚNÍ
Silné, husté, hrubé, polodlouhé,
hladké na celém těle až po prsty nohou.
Odlišují se dva druhy srsti; krycí srst na
hřbetě a srst, která kryje žebra a
chrání slabiny. Na končetinách poněkud
kratší a na ocase poněkud delší a
hedvábnější
XI.
BARVY
Rozdílné, přičemž
jednobarevnosti - žlutá, lví barva,
červená, černá, vlčí šeď a jelení
červeň - se dává přednost. I
kombinované barvy jako žíhání, s bílým
límcem nebo skvrnité.
XII.
CHYBY
1. Lehké: lehce oblá hlava při
pohledu z profilu. Chybějící jeden
premolár, klešťový skus. Slabý, v pohybu
měkký a zvlněný hřbet. Poněkud slabší
nadprstí a předloktí. Lehká bázlivost.
2. Těžké
(vylučují zadání známky
"výborný"): špičatá tlama.
Mírný předkus. Ztráta více premolárů
nebo špičáků, která nevznikla úrazem.
Klesající hřbet. Silná přestavěnost.
Slabé nebo křivé postavení končetin. V
pohybu velmi volné lokty. Kravský postoj v
klidu a v pohybu. Zvlněná, rozcuchaná nebo
příliš dlouhá srst. Kupírované uši
nebo ocas. Přílišná ektropie nebo
entropie. Nevyrovnaná povaha, přehnaná
bázlivost nebo agresivita. Slabý,
lymfatický vzhled. Ocas nesený položený
na hřbetu.
3. Vady
vylučující z chovu: hrbatý nos.
Jakýkoliv stupeň podkusu. Přehnaný
předkus. Nedostatky v pigmentaci nosní
houby a sliznic provázené světlým okem.
Monorchismus a kryptorchismus
Pozn:
Všichni psi musí mít dvě viditelně
normálně vyvinutá varlata zcela uložená
v šourku.
